Ve dnech 23. – 26. května 2018 se ve Vídni v Rakousku konal již 25. Evropský obezitologický kongres (European Congress on Obesity). Účastníci i přednášející se sjížděli nejen ze zemí Evropy (Německa, Holandska, Itálie, Velké Británie, Portugalska, Izraele, Islandu, Švédska, České republiky a dalších), ale přijeli i reprezentanti z Austrálie, Spojených Států Amerických, Kanady a Jižní Ameriky.

Jedním ze žhavých témat zmiňovaných v mnoha sděleních bylo STIGMA v souvislosti s obezitou. Sociální stigma vzniká nesplněním představ či požadavků společnosti, tedy nějakou odlišností daného jedince od sociální skupiny, v tomto případě obezitou. Osoba se stigmatem může trpět pocitem méněcennosti a může se u ní rozvinout deprese.

Na kongresu byl prezentován průzkum provedený ve Velké Británii, ze kterého vyšlo najevo, ze 88 % obézních jedinců se cítilo být někdy během svého života stigmatizováno , tedy že kvůli své nadměrné hmotnosti byli ze strany svého okolí negativně hodnoceni. Stigma se bohužel nevyhýbá ani oblasti zdravotnictví, ve zmíněném průzkumu více než 50 % dotázaných zdravotníků přiznalo, že stigmatizují své obézní pacienty. Přednášející se ve svých sděleních zamýšleli nad možnostmi zlepšení této situace. Hlavním opatřením by podle nich mělo být školení zdravotníků i studentů zdravotnických oborů na toto téma s cílem zlepšit jejich přístup k obézním pacientům. Dále komunikace s médii, jelikož o obezitě by se mělo mluvit a měla by být prezentována jako nemoc a obézní pacient jako někdo, kdo potřebuje pomoci. V neposlední řadě je třeba zdravotníkům, veřejnosti a především samotným osobám s obezitou podat komplexní informace o obezitě, příčinách jejího vzniku, možným důsledcích a možnostech léčby.

V sekcích zaměřených na problematiku bariatrické metabolické chirurgie (zákroky na žaludku za účelem redukce hmotnosti a zlepšení zdravotního stavu) byla ještě výrazněji než v minulých letech zdůrazňována nutnost spolupráce pacienta a celého týmu zdravotníků zahrnujícího lékaře – obezitologa, psychologa i nutričního terapeuta. Diskutovaly se rovněž psychologické faktory spoluurčující úspěšnost či naopak neúspěšnost redukčního režimu. Motivace a další psychologické faktory hrají obrovskou roli v otázce dlouhodobé redukce hmotnosti a následného udržení váhy. Proto práce psychologů s obézními pacienty je často stěžejní. Ale i správný nutriční terapeut by měl zohlednit psychiku obézního pacienta a pracovat s ní, jelikož kromě energetického příjmu a výdeje hrají roli i emoce.