Je konzumace mléka v rámci racionální výživy a v souvislosti s onemocněním diabetes mellitus vhodná? Ano. Ačkoli bývá tato otázka často předmětem kontroverzních diskuzí, není většina argumentů proti mléku a mléčným výrobkům vědecky podložena. Názor, že mléko nepatří do redukčních režimů nebo jídelníčku diabetika, je mylný. Důležité je jeho zkonzumované množství a kvalita, respektive energetický příjem.

„Tvrzení, že konzumace mléka může způsobovat onemocnění diabetes mellitus 1. typu, nejsou dostatečně relevantní. A konzumace mléka v množství do 250 ml denně nevede ani k progresi onemocnění diabetu, a to 1. ani 2. typu,“ zdůrazňuje nutriční specialistka Aneta Hásková. Mléko samo o sobě není podle ní příčinou vzniku cukrovky, jejího zhoršení ani důvodem nárůstu hmotnosti a glykemie.

Pro každého z nás jsou naopak důležitým přínosem mléka plnohodnotné bílkoviny – kasein. Mléčná bílkovina se také díky obsahu nepostradatelných aminokyselin řadí mezi bílkoviny s největší biologickou hodnotou. K dalším významným složkám patří tuk, mléčný cukr, vitaminy (B1, B2, B6, B12, E, K, D a C) a prvky jako jsou vápník, fosfor, draslík, sodík, hořčík či chlór.

Proč a jak mléko konzumovat?

Obsah tuku v mléce se odvíjí od stupně odstředění mléka, přičemž na českém trhu je dostupná pestrá nabídka mléčných produktů s různým obsahem tuku. K dostání jsou nejčastěji tři druhy kravského mléka:

  • Plnotučné – obsah tuku nejméně 3,5 %
  • Polotučné – obsah tuku 1,5-2 %
  • Odtučněné – obsah tuku maximálně 0,5 %

Mezi nejprodávanější patří mléko polotučné (80%). Jeden hrnek s obsahem 250 ml polotučného mléka představuje přibližně 500 kJ (120 kcal), 8,5 g bílkovin, 12 g sacharidů (z toho 11,5 g cukru) a 3,75 g tuku. Pokud si toto porovnáte například s 50 g často konzumované uzeniny, která obsahuje zhruba 950 kJ (227 kcal), 10 g bílkovin, 2 g sacharidů a 18 g tuků nebo s 50 g čokoládové tatranky, kde je obsah energie kolem 1 000 kJ (247 kcal), 3 g bílkovin, 27 g sacharidů (z toho cukru 17 g) a 14 g tuku, výsledek je jasný. Zařazení mléka do redukčních programů i jídelníčku diabetika je zcela v pořádku.

„Pokud by pacient obézní či s diabetem mléko do svého jídelníčku nezařazoval, je možné, že místo mléka upřednostní potravinu, která naopak do racionálního jídelníčku skutečně nepatří,“ varuje nutriční specialistka Aneta Hásková. Opatrnost je ale na místě při konzumaci dochucených mlék a mléčných výrobků. Mějte na paměti, že kvalitní mléko s čerstvými jahodami má nižší energetickou hodnotu než ochucené mléko zakoupené v obchodě.

Konzumaci kvalitního mléka a mléčných výrobků nijak nebrání ani to, že obsahují sacharidy – mléčný cukr – laktózu. „Pacienti s diabetem 2. typu mohou denně zkonzumovat až 0,5 l mléka, aniž by toto množství započítávali do celkového příjmu sacharidů. Naopak pacienti s diabetem 1. typu by měli obsah sacharidů v mléce či v mléčných výrobcích započítávat do celkového denního příjmu sacharidů,“ vysvětluje nutriční specialistka. Pokud počítáme dle výměnných sacharidových jednotek (1 VJ = 10 g sacharidů), můžeme na jednu jednotku inzulinu zkonzumovat 200 ml polotučného mléka. Ideální je brát mléko spíše jako potravinu a pít ho například ke svačině s kusem ovoce či s kouskem pečiva.

Kravské mléko v kojeneckém věku

V souvislosti s výskytem diabetu 1. typu se poukazuje na nežádoucí efekt zavedení brzké konzumace kravského mléka v kojeneckém věku. „V rámci primární prevence diabetu 1. typu bude letos vyhodnocena mezinárodní studie TRIGR, která je zaměřena na porovnání výlučného kojení a zavedení bílkovin kravského mléka,“ zmiňuje Aneta Hásková. Nezralý imunitní systém geneticky predisponovaných kojenců může totiž na příjem těchto bílkovin neadekvátně zareagovat. Dosud však nebyly nalezeny žádné rozdíly ve vzhledu autoprotilátek u dětských pacientů, a to jak u výlučně kojených, tak u dětí přikrmovaných hydrolyzovanou kravskou bílkovinou. „Na finální verdikt, zda pozdější vystavení jedince bílkovinám kravského mléka může snížit pravděpodobnost vzniku diabetu 1. typu si medicína musí prozatím počkat,“ dodává.

Závěrem

Pokud člověk mléko a mléčné výrobky ze svého jídelníčku vyřadí či omezí jejich konzumaci ze zdravotních důvodů (laktózová intolerance, alergie na bílkovinu kravského mléka), jde samozřejmě o opodstatněné rozhodnutí. Většina dalších argumentů proti mléku a mléčným výrobkům však není vědecky podložena. Vedle již zmíněného mýtu o vzniku diabetu poukazují odpůrci konzumace mléka na jeho vysokou energetickou hodnotu, na zahleňování, špatné vstřebávání vápníku, riziko vzniku onemocnění srdce a cév nebo vznik nádorových onemocnění. Jejich domněnky se nevztahují pouze na mléko, ale na celou potravinovou sekci mléčných výrobků.

 

Odborná spolupráce:

Mgr. Aneta Hásková

Mgr. Aneta Hásková

nutriční specialistka

  • Působí na 3. interní klinice 1. lékařské fakulty UK a Všeobecné fakultní nemocnice v Praze, zaměření obezitologie a diabetologie, a na VŠTJ Medicina Praha
  • Absolventka 1. LF UK, kde se dále věnuje doktorskému studiu Fyziologie a patofyziologie člověka
  • Absolvovala i kurz Instruktor pohybových aktivit se zaměřením na civilizační onemocnění
  • Členka České asociace sester, sekce nutričních terapeutů
  • Účastní se odborných konferencí v oblasti obezitologie, bariatrické chirurgie a diabetologie