Celiakie a neceliakální glutenová senzitivita

Celiakie se může projevovat pod různým klinickým obrazem, pro její diagnostiku je však nutné splnit četná kritéria. Vyšetření protilátek v krvi, které je pozitivní u velké části populace a může tak poskytovat falešně pozitivní výsledek, není jako takové pro diagnózu celiakie dostačující a až na vybrané případy by mělo být doplněno enterobiopsií (odběrem vzorku ze sliznice tenkého střeva). U pacientů s vyloučenou diagnózou celiakie nebo alergie na pšenici přichází v úvahu ještě neceliakální glutenová senzitivita (NCGS), u které jsou rovněž problematické příznaky na zažívacím traktu a mimo něj spojovány s konzumací stravy obsahující lepek. V případě potvrzené celiakie je doživotní dodržování bezlepkové diety nutností. Nasazení bezlepkové diety před dokončením diagnostiky tohoto onemocnění je však naprosto chybné!

Přesto jste ale slyšeli, že lepek škodí zdraví?

Zejména na neodborných fórech se objevují zprávy o tom, že lepek nemá místo ve zdravé stravě. Celiakií u nás trpí přibližně 1 % populace, přičemž bezlepkovou dietu údajně drží 10x více lidí, než kolik by ji skutečně potřebovalo. I v Česku podléháme módním trendům a některé celebrity v nás navíc vzbuzují pocit, že pouze bezlepková strava může být spojována s lepším vzhledem nebo dokonce i výkonem. Např. světoznámý tenista Novak Djokovic dával svůj úspěch na kurtu do souvislosti s vyřazením lepku i mléčných výrobků. Otázkou je, proč se již tolik nemluví o tom, že sportovec trpí alergií na lepek, a tudíž pro něj bezlepková dieta opravdu je řešením zažívacích potíží.

Bezlepkový sportovní výkon?

Možná souvislost mezi bezlepkovým stravováním a lepším sportovním výkonem zajímá i vědce, jejich výsledky však tuto tezi nepotvrzují. Po krátkodobém podávání bezlepkové diety u závodních cyklistů nedošlo k významnému zlepšení sportovního výkonu ve srovnání s těmi na běžné racionální stravě obsahující lepek. Problém s lepkem totiž může být tzv. psychogenního charakteru a popisované zlepšení jakýchkoli sledovaných parametrů může být výsledkem placebo efektu. Další studie se zabývala psychologickými vlivy a „vírou“ v pozitivní efekt bezlepkové diety. Sportovci věřící v takový efekt vykazovali v porovnání s ostatními zlepšení ve výkonu o 1-3 %.

Někteří připisují pár zredukovaných kilogramů vyřazení lepku… máme důkazy?

Samotné vyřazení produktů obsahujících lepek k redukci tělesné hmotnosti nevede. Zejména pokud je vzápětí nahradíme produkty bezlepkovými, které mají podobnou energetickou hodnotu. Čemu však vděčíme za ubývající kila, je konec s koláči a s uzobáváním různých pochutin a jídel doma nebo i na návštěvě, protože to již není tak jednoduché. Člověk je nucen více vážit, zda daná potravina obsahuje či neobsahuje lepek a zda ji tedy opravdu může zkonzumovat. Dále také zčásti odpadá vše dobré (a zároveň energetické), co se tzv. obvykle dávalo na pečivo, které nyní vzhledem k ceně a dostupnosti bezlepkové varianty jistě omezíme. Samovolně tak snížíme konzumaci salámu, klobásy, párků, paštiky, másla nebo případně i Nutelly J Významné snížení v celodenním příjmu energie potom velmi pravděpodobně povede k hubnutí. Lepku za to však zřejmě nevděčíme.

A co negativní stránky?

Bezlepkové výrobky jsou vesměs stále násobně dražší než běžné produkty stejné skupiny potravin. Pokud není jídelníček správně sestaven, trpí zejména pestrost stravy. Mezi negativní stránky zbytečné dietní restrikce patří i snížení mikrobiální diverzity ve střevě v důsledku snížení příjmu v pšenici přirozeně se vyskytujících fruktanů s probiotickou aktivitou. V jídelníčku nezřídka chybí dostatečné množství vlákniny. U zarputilých odmítačů lepku jsou navíc popsány vyšší koncentrace toxického arsenu v moči. Konzumují totiž méně jiných příloh a více se soustředí na rýži, ve které se tento prvek v malých množstvích vyskytuje. Vyřazení lepku opravdu nelze zjednodušit na „vynechání pečiva“. Při skutečné, podložené intoleranci (případně alergii) lepku jsou nutná daleko rozsáhlejší omezení a je potřeba zaměřit se i na méně viditelný lepek (v uzeninách, hotových výrobcích, omáčkách apod.). Pár týdnů to zvládne každý, ale celý život? Pro neceliaky bezlepkové stravování v žádném případě nepředstavuje zdravější alternativu běžné stravy.

Závěrem … buďte ostražití

Výroky celebrit je radno brát s rezervou, ne vše, co hlásají, musí být pravda. Kdyby tenista Novak Djokovic prohlásil, že k jeho úspěchu přispělo přidávání sušené trávy z kurtů Wimbledonu 3x denně do jídla, neměl by se turnaj následujícího roku kde konat. Mnohé informace mohou být také přinejmenším zavádějící. Např. velký propagátor bezlepkové diety Američan William Davis ve své knize dává nárůst konzumace pšenice do souvislosti s nárůstem průměrné tělesné hmotnosti. Ačkoliv nemusí jít přímo o lež, jde o klasický příklad zneužití korelace k naznačení příčinného vztahu. To, že došlo k nárůstu konzumace pšenice, vůbec nemuselo vést k nárůstu průměrné hmotnosti, ačkoliv je čtenář k takovému závěru směrován. Stejně tak v průběhu let došlo k nárůstu konzumace žvýkaček, nárůstu prodeje sportovní obuvi anebo tučných pochutin. Buďme ostražití před zjednodušenými výklady.

Nejen my Češi obecně rádi propadáme módním trendům ve výživě. Většina z nás není ochotna smířit se s faktem, že se svou nadváhou i obezitou musím začít něco dělat. Čekáme na magické řešení a další v řadě je bezlepková dieta. Lepek není první a bohužel zdaleka ne poslední, který se ocitl na pomyslném pranýři v řešení nadváhy a obezity. Je lepek úhlavní nepřítel nebo hledáme opět další dietu, kterou bychom mohli zakrýt nedostatek vůle k dlouhodobé, celkové a smysluplné změně aktuálních stravovacích návyků?

 

Autorka článku:

Mgr. Bc. Martina Daňková

Mgr. Bc. Martina Daňková

nutriční specialistka

  • Pracuje jako nutriční terapeutka na III. interní klinice VFN v Praze a na Klinice dětského a dorostového lékařství, spolupracuje s organizací VŠTJ MEDICINA PRAHA
  • Absolvovala obor Nutriční terapeut na 1. LF Univerzity Karlovy v Praze a navazující magisterské studium v oboru Nutriční specialista na LF Masarykovy univerzity v Brně
  • Věnuje se nutriční terapii u zdravých i nemocných jedinců
  • Pokračuje v doktorském studiu na 1. LF UK v Praze, obor Fyziologie a patofyziologie člověka