Únor je nejen měsícem jarních prázdnin, je pro něj typický i nárůst virových, ale i výskyt bakteriálních onemocnění. Víte, které je které, a kdy jsou a nejsou vhodná antibiotika?

A proč a jak správně načasovat užívání laktobacilů, aby si na nich antibiotika nesmlsla?

Nachlazení, kašel či chřipka jsou onemocnění virová a antibiotická léčba na ně nezabírá. Vyležte je, srážejte vysoké teploty, hodně pijte a odpočívejte. Naopak na bakteriální infekce jako je angína či záněty močových cest antibiotika spolehlivě fungují. Vedle škodlivých bakterií však likvidují i ty prospěšné a tím ohrožují bakteriální rovnováhu trávicí soustavy a mohou způsobit střevní potíže. A jak známo, právě ve střevech začíná celá naše imunita.

Vzhledem k nepříznivému vlivu antibiotik na bakteriální skladbu střevní mikroflóry je potřeba během jejich užívání i nějakou dobu po léčbě dbát na obnovu zdravé mikroflóry tím, že podpoříme růst přátelských bakterií ve střevech. Platí to pro dospělé, dvojnásob pro seniory a děti. Prospěšné probiotické bakterie vám mohou dodat jogurty, zakysané mléčné výrobky, kefíry nebo si můžete v lékárně pořídit probiotika v kapslích, tabletách či kapkách. Dejte si ale pozor, abyste jejich užívání správně načasovali, v opačném případě je totiž mohou antibiotika zahubit.

Probiotika je nejlepší nasadit hned na začátku antibiotické léčby. Ovšem nikoli způsobem, že je spolknete zároveň nebo bezprostředně po užití léku. Antibiotika by totiž přátelské bakterie vyhubila. Optimální je, když prospěšné bakterie dodáte tělu zhruba ve dvou třetinách intervalu mezi dávkami antibiotik. Pokud například berete antibiotika po dvanácti hodinách, jogurt nebo laktobacily je vhodné užít osm hodin po podání léku.

Užitečné bakterie je dobré v organismu doplňovat po celou dobu nemoci a ještě nějakou dobu po ní. Po skončení antibiotické léčby může totiž obnova zdravé střevní mikroflóry trvat i několik týdnů. Přitom jen zdravá a užitečnými mikroorganismy osídlená sliznice lidského střeva může úspěšně odolávat infekcím. Dokud není stabilizovaná, trvá oslabení obranyschopnosti organismu a tím pádem nebezpečí dalších nemocí.

K nejčastějším nežádoucím účinkům antibiotické léčby patří kvůli narušení bakteriální střevní rovnováhy průjmy, které mikroflóru ještě dále poškozují. Probiotika je určitě vhodné nasadit i tehdy, pokud už průjem propukl, zkracují jeho trvání. Pamatujte na to, že průjmy jsou nejen nepříjemné, ale u dětí a seniorů jsou kvůli možné rychlé dehydrataci velmi nebezpečné. U obou těchto skupin je důležité o střeva maximálně pečovat.