Diskusní fórum

Martina.Lazanska wrote:

Už od narození jsem patřila k těm tlusťoučkým dětem... Jsem jedináček, takže mi rodiče vždy dopřávali, na co jsem měla chuť a já jsem jí měla opravdu velkou.... Celý život, jsem byla ta tlustá holka a velmi mě to trápilo, ale láska k jídlu byla větší. Každé vážení bylo peklo a já jsem jenom s hrůzou sledovala, jak neustále "rostu". Po maturitě jsem dlouho nemohla najít práci a vesele jsem se vyjedla až na uctihodných 115 kg ( při výšce 170 cm)!!! Pak jsem ale získala skvělé místo, sice kancelářské, ale se spoustou lítání po úřadech apod... Po pár měsících mi začali známí říkat, že jsem nějak pohubla a já jsem si stoupla na váhu a zjistila, že to je pravda.... Udělalo mi to velkou radost a tak jsem si řekla, že když to začalo takhle prakticky samo, tak tomu můžu trochu pomoct a zmenšila jsem si porce a skoro poctivě začala každý den doma cvičit... A dnes po třech letech? Vážím krásných 70 kg a jsem konečně sťastná.... Ještě bych chtěla nějaké to kilo dát dolů, ale paní doktora mi řekla, ať na to nespěchám, že už takhle jsem ukázkový příklad a že mě budou v ordinace vystavovat ... Bez těchh 45 kg se cítím báječně, nic mě nebolí, tlak i cukr se mi dostal do normálu a já můžu žít plnohodnotý život.... Poslední rok jsem přestala s intenzivním cvičením, pořídila jsem si pejska a dřinu na rotopedu jsem vyměnila za příjemné procházky. Váha zůstala stejná.... Papám všechno na co mám chuť, ale ne v takovém množství.... Doufám, že můj příběh dá odvahu dalším začít něco dělat a změnit tak svůj život. Všem držím moc palce, jde to... . Martina

"KarolinaSt" napsal:

Tak to opravdu závidím! Není to vůbec snadne!
---------------------------------------------
Outlet