Ing. Bc. Pražanová Ivana

Živiny jsou základní složky stravy, dělí se na makronutrienty a mikronutrienty. Makronutrienty jsou nositeli energie, patří mezi ně bílkoviny (proteiny), tuky (lipidy) a sacharidy. Vyvážená strava by měla obsahovat 15% bílkovin, 25 – 30% tuků a 55 – 60% sacharidů. Mikronutrienty jsou vitamíny a minerální látky, které ačkoliv nedodávají přímo energii, umožňují našemu tělu zpracovat a využít makronutrienty.

Sacharidy dělíme na jednoduché – cukry a složené – polysacharidy. Jako cukry se označují glukóza (hroznový cukr), fruktóza (ovocný cukr), sacharóza (řepný nebo třtinový cukr) a laktóza (mléčný cukr), protože mají sladkou chuť. Do polysacharidů patří škrob a nestravitelná vláknina. Škrob, který patří mezi polysacharidy, je hlavní složkou obilovin, luštěnin a brambor. Vláknina je obsažena v ovoci, zelenině, luštěninách, houbách, celozrnné mouce, ovesných vločkách. Při volbě potravin a přípravě stravy bychom měli dávat přednost polysacharidům a cukry omezovat. Vláknina umožňuje správnou funkci střev a působí v prevenci zácpy a rakoviny tlustého střeva.
Bílkoviny jsou základní stavební složkou organismu, jako zdroj energie je tělo využívá, až když není dostatek sacharidů a tuků. Stavebními jednotkami bílkovin jsou aminokyseliny. Některé aminokyseliny označujeme za tzv. esenciální, tedy nezbytné pro tělo, organismus si je neumí vytvořit a musí je přijímat potravou. Bílkoviny dělíme na rostlinné a živočišné. Živočišné bílkoviny mají nejvyšší biologickou hodnotu, jsou obsažené v mase, rybách, vejcích a mléčných výrobcích. Rostlinné bílkoviny jsou méně hodnotné, ale vhodnou kombinací různých rostlinných zdrojů (obiloviny, luštěniny, brambory) lze také získat kvalitní bílkovinu.
Tuky jsou nejvydatnějším zdrojem energie, obsahují mastné kyseliny, které se dělí na nasycené a nenasycené. Nasycené mastné kyseliny se vyskytují hlavně v živočišných tucích (sádlo, máslo, tučné maso), ale také v palmovém a kokosovém tuku. Jejich zvýšená konzumace zvyšuje riziko vzniku aterosklerózy a srdečně cévních onemocnění. Nenasycené mastné kyseliny mají ve své chemické struktuře jednu (mononenasycené mastné kyseliny) nebo více (polynenasycené mastné kyseliny) dvojných vazeb. Nejvýznamnějším zdrojem mononenasycených mastných kyselin je olivový olej. Polynenasycené mastné kyseliny jsou esenciální, musíme je proto získávat z potravy. Patří mezi ně omega-3 mastné kyseliny, které jsou obsaženy v rybách (losos, tuňák, sardinka, makrela) a v olejích (lněný, sezamový, řepkový, sojový, olej z vlašských ořechů) a omega-6 mastné kyseliny, které jsou obsaženy v rostlinných olejích, některých druzích margarínů a také v živočišných zdrojích (vejce, játra). Omega-3 mastné kyseliny snižují výskyt srdečně cévních onemocnění.
Vitamíny rozdělujeme na vitaminy rozpustné ve vodě (vitamin C a B komplex) a rozpustné v tucích (A, D, E, K). Vitamíny si až na malé výjimky neumí tělo vytvářet a musí být přijímány potravou. Potravou a vodou přijímáme také minerální látky – sodík, draslík, hořčík, vápník, fosfor, chlor, síru, železo, zinek a řadu dalších.