MUDr. Matoulek Martin, Ph.D.

Aerobní trénink nebo odporový resp. silový trénink. Vše má své pro a proti. Co ale ty pojmy vlastně znamenají?

Aerobní trénink je pohybová aktivita, při které je získávána energie za přítomnosti kyslíku hlavně oxidací mastných kyselin (z tuků) anebo aerobní glykolýzou ( z cukrů).Tento trénink probíhá při nižší intenzitě a po delší dobu, minimálně 30 minut. Donedávna byl považován za jediný správný při redukci hmotnosti. Zvláště v poslední době se však ukazuje, že tzv. odporový trénink (z angl. slova resistance) může vést k výrazným efektům nejen na pokles hmotnosti, ale především na zlepšení inzulínové rezistence a i aerobní zdatnosti, zvláště u seniorů.
V podstatě nelze říci, že některý trénink je čistě aerobní a některý čistě anaerobní. V drtivé většině případů je jako zdroj energie současně využíván tuk i cukr. Podle intenzity je pak dán jejich poměr. Obecně lze říci, že čím nižší intenzita pohybové aktivity, tím více se metabolizují tuky a čím vyšší intenzita pohybové aktivity, tím více se jako zdroj energie uplatňují cukry, což v důsledku znamená, že se po tréninku dostaví hlad. Ve vlastní praxi z nedostatku času většinou chceme kombinaci výše uvedených režimů. Nemusí tak být preferován ani jeden z tréninků, ačkoliv se zdá, že čím je člověk starší, tím více by měl provozovat odporový trénink než čistě aerobní (chůze nebo běh na pásu). Při plánování pohybu, kdy si nejste jisti, kontaktuje svého praktického lékaře.