Zdravé dochucování pokrmů

Pro zlepšení pokrmů se používá chuťově výrazných natí a listů zelených rostlin. Aby byla potrava lépe stravitelná, je třeba, aby byla chutná, vzhledná i voňavá. Tím se zvyšuje tvorba trávicích šťáv, zlepšuje se trávení a využití potravy. Většina druhů zeleniny a koření, které se používá na dochucení pokrmů, nejen zlepšuje chuť, ale i dodává celou řadu protektivních – biologicky aktivních a vysoce hodnotných látek. Tyto látky působí v prevenci mnoha onemocnění. Jsou to minerální látky, vitamíny, provitamíny a další bioaktivní látky např. flavonoidy, třísloviny, nenasycené mastné kyseliny, chlorofyl a látky s baktericidními, antisklerotickými a dalšími zdraví prospěšnými účinky. V neposlední řadě sem patří rozpustná a nerozpustná vláknina. Mezi tyto rostliny patří např. pažitka, petržel kadeřavá a naťová, libeček lékařský, tymián, máta peprná, rozmarýn a další.

Pažitka pochází pravděpodobně ze Středozemí, je víceletá rostlina, dosahuje výšky až 50 cm. Nejčastěji se z ní používají listy jako čerstvé koření do polévek, omáček, pomazánek atd.. Lze používat i květy k dochucení pokrmů nebo na jejich zdobení. Velkým přínosem jsou také protektivní látky. Pažitka má vyšší obsah vlákniny, značné množství minerálních látek, zejména draslíku, železa, hořčíku a vápníku. Také má vysoký obsah vitamínu C, vitamínu E a jsou zde přítomny vitamíny skupiny B, vitamín K a vyšší podíl karotenoidů a dominantní množství bioflavonoidů.

Petržel kadeřavá a naťová  pochází z přední Asie a jihovýchodní Evropy. Petržel kadeřavá má silně kadeřavé listy, což se uplatňuje při zdobení pokrmů. Listová má hladké listy. Z obou druhů se používá nať  na dochucování příkrmů, polévek, pomazánek, omáček a lze jí přidat i do čajových směsí a k přípravě čaje. Kadeřavá petržel má méně vonných a aromatických látek než naťová, uplatňuje se především ve studené kuchyni při zdobení obložených chlebíčků atd.. Naťová petržel má vysoký podíl rozpustné vlákniny a obsahuje značné množství minerálních látek (draslíku, zinku, železa, vápníku, hořčíku, selenu atd.). Také má vysoké množství vitamínu C, obsahuje vitamíny skupiny B, vitamín E, vitamín K, karotenoidy, kyselinu listovou, chlorofyl a velké množství dalších bioaktivních látek. Podobné složení má i petržel kadeřavá.

Libeček lékařský pochází pravděpodobně z Přední Asie. Listy jsou lesklé a sytě zelené.  Je to trvalá rostlina, která roste 8 až 10 roků. V jednom vegetačním období se může sklízet až 4x. Jemně posekané listy se používají do omáček, polévek, na brambory, rýži, do pomazánek. Libeček obsahuje rozpustnou i nerozpustnou vlákninu, minerální látky, vitamíny, zejména vitamín C.

Tymián pochází ze Středozemí. Je to polokeř. Pro kvalitu rostliny je nutná půda s dostatečným množstvím humusu a vápna. Tymiánu se daří v teplých slunných polohách. Nať se vyznačuje silnou aromatickou vůní. Tymián se používá na ochucení masa, masových šťáv, zvěřiny, drůbeže, do polévky, omáček. V tymiánové silici jsou přítomné látky s antioxidačními účinky (např. fenoly, bifenyly)

Máta peprná pochází ze Středozemí. Je to trvalá rostlina s dřevnatým oddenkem a nadzemními výběžky. Používá se nať, listy a mladé kvetoucí vršky. Při kulinární úpravě pokrmů se máta používá při přípravě mas, ochucuje masovou šťávu, přídává se do salátů, nádivek, pomazánek, využívá se ke zdobení předkrmů, pokrmů a dezertů. Připravuje se z ní čaj a přidává se do čajových směsí. Obsahuje vlákninu rozpustnou i nerozpustnou, minerální látky, z vitamínů, hlavně vitamín C, karotenoidy a bioaktivní látky, zejména flavonoidy, rutin, který má antioxidační účinky a ovlivňuje pružnost krevních kapilár. Dále obsahuje třísloviny a jiné látky.

Rozmarýn se pěstuje ve volné přírodě a také jako pokojová rostlina. Používá se na zvýraznění chuti některých polévek, k ochucování masa a masových šťáv. Obsahuje velmi aktivní antioxidanty (fenolové diterpeny). Také jsou zde přítomny minerální látky a stopové prvky.

Aby byly zachovány všechny bioaktivní látky, je třeba byliny po rychlém nakrájení ihned vložit do hotového pokrmu, který se bude konzumovat. Na zimní období je vhodné tyto natě uchovat nejlépe zmrazením (zachovají se organoleptické vlastnosti i převážná část vysoce biologicky hodnotných látek). Po  rychlém rozmrazení a vložení do hotového pokrmu je vhodné ihned konzumovat. Nevhodným způsobem je konzervace sušením, neboť se ničí veškeré bioaktivní látky a téměř všechny chuťové a vonné látky.