Vliv stravování na zdraví

Jídlo, zejména proto, že na něm závisí naše existence, samozřejmě ovlivňuje i naše zdraví, ať už je to po stránce fyzické, ale i psychické. Na to, jak se v dospělosti stravujeme, co, kdy a jak jíme, má vliv obrovské množství okolností. 

· Naše jídelní zvyklosti jsou formovány od nejútlejšího dětství okolím. To, jak se stravuje rodič nebo ten kdo nás vychovává zanechá stopy navždy, ať si to připouštíme či ne. Rodina je prostředí, kde můžeme odpozorovat jak dobré, tak bohužel i špatné. 

· Školka, škola, družina nebo prostě místo, kde dítě tráví mimo domov nejvíce času má taktéž velký vliv. V období, kdy se organismus formuje (opět jak fyzicky, tak i psychicky) nové prostředí přináší také novinky ve stravování, které přetrvávají i v budoucím životě.

· V dospělosti už většinou máme svá oblíbená jídla pevněji daná, ale práce, svatba a s ní nová rodina, stěhování, to vše nám může často rozšířit kulinářské obzory různým směrem.

· Média dnes chrlí nepřebernou škálu informací o tom, co je zaručeně zdravé, nezdravé, vhodné či nevhodné. Šance, vyhnout se tomu, aby nebyl člověk při nákupu ovlivněn informací z tisku či reklamou, je mizivá.

· Zcela automaticky se jídelní zvyklosti odvíjí od místa, kde žijeme. Potravinový koš bude jiný v tropech a jiný na Islandu. Na druhou stranu: hranice mezi kulturami se již i v této oblasti částečně stírají. I Čech s prázdným žaludkem už často, jako „jistotu“ v neznámých krajích vyhledá některý z řetězce fast – food, protože ví, že jídlo zde bude identické s tím, které zná z domova.

Právě proto, že jídlo je každodenní položkou našeho dne, může mít vliv na naše zdraví jak pozitivní, tak negativní. Sestavit si vhodný, zdravý jídelníček není zdánlivě těžké. Bohužel, udělat z tohoto nevhodný je o mnoho lehčí.  Co tedy, z hlediska výživy, ovlivňuje zdravotní stav u nás?

1. MNOŽSTVÍ jídla: o nadbytku vedoucímu k obezitě asi není třeba nic moc rozsáhlého říkat. Zajímavé ale je, že nedostatek není ani u nás v současné době neznámý pojem. Extrémní vědomé omezení příjmu potravy je typické pro mentální anorexii, která není jen doménou dospívajícíh dívek, jak se často prezentuje. Podvýživa se ale bohužel vyskytuje i u některých hospitalizovaných pacientů, kde důvodů může být celá řada, od vědomého odmítání potravy po nemožnost přijímat běžným způsobem. Bez přiměřené výživy není spojen jen pocit hladu, ale i mnohem horší a delší průběh nemoci. 

2. SLOŽENÍ jídla: převedeme-li si náš denní jídelníček na porce z jednotlivých potravinových skupin (např. mléčné výrobky, maso, zelenina atd.) a na kalorie a jednotlivé živiny, dostaneme zajímavá čísla. Ve většině případů se ukáže větší konzumace tuků než je potřeba, málo složených sacharidů a vlákniny, nedostatek vitamínů nebo nadbytek soli. Pro naše zdraví to znamená riziko cukrovky, vysokého krevního tlaku, stoupající hladiny cholesterolu, ale třeba také horší kvalitu nehtů nebo kůže.

3. KVALITA jídla: stále se v mnoha rodinách vykrajují plesnivá jablka a kůra z chleba a z důvodu šetření se nakupují potraviny s prošlou minimální trvanlivostí. Na zdraví se ale šetřit nemá. Plísně na potravinách jsou jedny z nejsilnějších prokázaných karcinogenů a i když odřízneme viditelnou část, potravina je již zasažena celá. 

4. DIETA: myšleno ve smyslu stravy přizpůsobené charakteru určité nemoci. Diabetická, bezlepková nebo jakákoli jiná dieta znamená většinou velký zásah nejen do stravy, ale celkově do života. Člověk musí začít plánovat mnoho aktivit s ohledem na dostupnost některých potravin.  Je vhodné najít si za „zakázané“ adekvátní náhradu a ne jen stále zužovat svůj jídelníček, jelikož hrozí nedostatek živin či vitamínů. Člověka ale může poznamenat dietní omezení i po psychické stránce.

5. ZVYKLOSTI a okolnosti okolo stravování: i bezchybný jídelníček sestavený odborným lékařem nepomůže, pokud nedodržujeme některá doporučení. Rychle zhltané jídlo nedokáže vyvolat adekvátní pocit nasycení, špatně rozkousaná potrava se špatně tráví a vyvolává trávicí obtíže. Konkrétně například v Japonsku je zaznamenán vyšší výskyt rakoviny horních částí zažívací trubice způsobené rychlou konzumací výrazně horkých pokrmů. 

6. A MNOHO DALŠÍCH: jídlo není jen to, co nám leží na talíři. Vliv na jeho kvalitu a následně pak na náš organismus má i nádobí, na kterém ho servírujeme, přísady, které přidáváme, prostředí, kde jídlo jíme. 

Jídlo nebo chceme-li být konkrétnější výživa nám může život zpříjemnit i zkazit, nic to ale nemění na faktu, že náš život je jím ovlivněn, ať chceme nebo ne. S prázdným žaludkem se stáváme nevrlými a podrážděnými, hutný nedělní oběd spolehlivě zablokuje jakékoli rychlé myšlení. Už ze starověku pochází citát „Tvá výživa bude tvým lékem“. I dnes, kdy máme na spoustu nemocí spoustu léků, bychom na to neměli zapomínat.