Potřeba vitaminů v zimě

Zvýšený příjem vitaminů je potřeba u každého z nás v zimním období a zejména v časném jaru. Je to způsobeno tím, že konzumujeme menší množství čerstvé zeleniny a ovoce a také tím, že tata rostlinná surovina obsahuje v tomto období menší množství především vitaminu C, ale i kyseliny listové aj..

Vitamin C je ve vodě rozpustný vitamín, velice účinný antioxidant  a antihistaminikum. Jeho hlavní funkcí je tvorba kolagenu, což je strukturální bílkovina, která zpevňuje tkáně a řadu z nich vlastně drží pohromadě. Proto vitamin C podporuje hojení povrchových ran, zabraňuje krvácení dásní, zpevňuje stěny krevních vlásečnic a žil a tak pomáhá předcházet srdečně – cévním onemocněním. Vitamin C posiluje imunitní systém (odolnost organismu proti infekcím). Dále snižuje hladinu cholesterolu, podporuje vstřebávání železa, působí preventivně proti chudokrevnosti, příznivě působí při potlačování důsledků kouření a pití alkoholu.  Projevem nedostatku vitaminu C je skorbut - kurděje (tato nemoc se vyskytuje zcela výjimečně - již 15 mg vitamínu C dokáže zamezit známkám této choroby), dalším projevem nedostatku tohoto vitamínu je přecitlivělost vůči nachlazení, časté infekce a alergie, pomalé hojení ran, záněty dásní, zubní kazivost, častá únava, chudokrevnost, nechutenství, sklon k depresím, náklonnost ke křečovým žilám a hemeroidům, nadváze atd.. Mezi nejvydatnější zdroje vitaminu C patří čerstvé citrusové plody, paprika, brokolice, zelí, kiwi, růžičková kapusta, rybíz, papája a další. Doporučená denní dávka je 60 mg. Větší množství se doporučuje u lidí trpících stresem, u starších lidí, sportovců, u pacientů odkázaných na dialýzu, těhotných, kuřáků a dalších. 

Kyselina listová je ve vodě rozpustný vitamin, tvořící část skupiny B-komplexu.  Kyselina listová hraje důležitou roli v metabolismu aminokyselin, uplatňuje se v syntéze a opravách poškozených nukleových kyselin. Je esenciální pro vlastní růst a optimální fungování nervového systému a kostní dřeně. Uplatňuje se v prevenci řady onemocnění. Snižuje riziko defektů neurální trubice u novorozenců, pokud je v době předcházející těhotenství a v době těhotenství její příjem dostatečný. Kyselina listová zlepšuje laktaci, kůži, zvyšuje odolnost malých dětí proti infekci. Projevem deficitu kyseliny listové může být slabost, extrémní únava, spavost, demence. Riziko deficitu je především u těžkých pijáků, těhotných žen a starších osob. Hlavním zdrojem kyseliny listové je zelenina (především špenát, čínské zelí, salát, květák, brokolice, brambory, mrkev a bílé zelí), luštěniny, kvasnice, játra, vaječné žloutky, melouny, meruňky, celozrnné obiloviny atd.. Výživová doporučení pro dospělou populaci jsou 400 μg kyseliny listové za den.  Doporučený příjem pro těhotné a kojící ženy je 600 μg/den. Za bezpečnou dávku je pro dospělé včetně těhotných a kojících žen považováno 1000 μg/den. 

Jelikož slunce svítí v zimě jen málo a při nízkých teplotách jsme zahaleni (slunci vystavujeme jen malou část pokožky), tak může dojít k deficitu vitaminu D. Vitamin D se vytváří na pokožce ze svého provitamínu působením slunečního záření. Jeho nedostatek se může projevit lámavostí kostí, neboť dochází ke špatné absorpci vápníku. Velká potřeba vitaminu D je důležitá i pro mozek a jeho funkce (učení, motorická kontrola, paměť).

Vitaminy jsou nezbytné pro udržení různých tělesných funkcí a pro výstavbu nových tkání, posilují imunitní systém, chrání před volnými radikály, mají preventivní účinky proti řadě nemocí.  V zimním období je také třeba konzumovat potraviny a nápoje obohacené vitaminy. 

Při přijímání vitaminů je třeba dodržovat doporučené denní dávky, především u vitaminu A.  Nadměrné dávky vitaminu A mohou být zdraví škodlivé a u těhotných žen mohou poškodit vyvíjející se plod.

V zimě a v časném jaru jsme při menším množství vitaminů více unaveni a častěji nás postihne nějaké onemocnění, proto by se měl v tomto období zvýšit příjem vitaminů, především vitaminu C. Po poradě s lékařem či lékárním lze užívat i nějaké potravní doplňky.