Jód ve stravě

Jód je nepostradatelným stopovým prvkem a je nezbytný pro tvorbu hormonů štítné žlázy. Jód působí prostřednictvím tyroxinu prakticky na celý organismus. Urychluje metabolismus, pomáhá spalovat přebytečný tuk, brání hromadění cholesterolu a stabilizuje tělesnou hmotnost. Má uklidňující účinky na nervovou soustavu, zlepšuje mentální funkce, kvalitu vlasů, pokožky, nehtů a zubů.  Správně fungující štítná žláza je z hlediska tvorby tyroxinu z jódu výjimečně důležitá. Nízká produkce tyroxinu  v důsledku nedostatku jódu může způsobit takové symptomy jako obezitu, strumu (zvětšenou štítnou žlázu), zimnici, zácpu, nervozitu, podráždění, sníženou imunitu, zvýšenou unavenost a pravděpodobně i zvýšený výskyt některých nádorových onemocnění. Nedostatek jódu  v době nitroděložního vývoje může způsobit různá psychosomatická onemocnění. Jodový deficit  u malých dětí může být příčinnou snížení inteligenčních schopností. Nedostatečná činnost štítné žlázy u žen ve fertilním věku vede k poruchám menstruačního cyklu, neplodnosti.  

Jód je v rozdílných koncentracích obsažen v půdě, dostává se  do vody, rostlin a druhotně i do živočišných tkání, jeho hlavním rezervoárem je moře. Přirozeným zdrojem jódu je potrava, ale v oblastech s nízkým obsahem jódu v přirozeném prostředí je ho v živočišných i rostlinných potravinách nedostatek. Bohužel díky své geografické poloze patří Česká republika mezi oblasti s nízkým obsahem jódu v prostředí a lidé zde jsou ohroženi jodovým deficitem. Jodový deficit je u nás řešen obohacováním kuchyňské soli jódem, obohacováním kojenecké výživy a dalších výrobků (dětské přesnídávky, piškoty, nápoje..), podáváním jodových tablet těhotným a kojícím ženám.

Doporučená denní dávka jódu pro dospělého člověka je nejméně 150 mikrogramů, přitom pestrá strava 5x denně bez mořských produktů ho dodá jen asi 70 mikrogramů. Člověk by neměl mít jeho nedostatek ani nadbytek, proto je vhodné sledovat údaje na etiketách potravních doplňků a obohacených potravin. Dvoj až trojnásobné zvýšení doporučeného denního příjmu by nemělo zdravému organismu uškodit.

Doporučený minimální denní přívod jódu:

Věk, rizikové období	μg /den
Děti do 6 let	90
Dospívající	200
Dospělí	150-200
Těhotné a kojící ženy	200-250

 

Plošně je u nás dodávka jódu celé populaci zajišťována obohacenou jedlou solí. Ale vzhledem k doporučovanému snižování příjmu soli v prevenci kardiovaskulárních onemocnění  je třeba více využívat jiné zdroje. Nejlepším zdrojem jódu jsou mořské ryby a další mořské plody, jejichž konzumace je doporučována minimálně 1x týdně, dále některé minerální vody, díky obohacování krmiv stoupá i obsah jódu v mléce i mléčných výrobcích. Zvýšený obsah jódu je také v potravinářských výrobcích, kde byla k výrobě jako surovina použita jodovaná sůl (sýry, pečivo, mastné výrobky..). Pokud užíváte nějaký potravní doplněk obsahující jód, tak je ho třeba započítat do denního příjmu a užívat dle doporučení výrobce. Nejvydatnějšími  přírodními zdroji jódu jsou škeble, ústřice, mořské řasy.

Obsah jódu v potravinách:

Potravina 100g	μg jódu
losos	200
makrela	49
uzená makrela	145
sleď	92
sardinky v oleji	27
eidamská cihla	11
mléko	30
chléb s jod. solí	30
Hanácká kyselka	16
Vincentka	659