Maso

Maso je významným zdrojem bílkovin, tuků, železa, vápníku, fosforu, hořčíku a zinku, kyseliny linolenové, lipofilních vitamínů (rozpustných v tucích) A, E a K a hydrofilních vitamínů (rozpustných ve vodě) B-komplexu. Je zdrojem téměř všech vitamínů s výjimkou vitamínu C.  Nejvyšší podíl na úhradu fyziologických potřeb lidského organismu zabezpečuje vitamín B12 a další vitamíny skupiny B, B2, niacin a B6. Nejcennější minerální složkou masa je železo. Maso hradí vysoký podíl fyziologických potřeb železa (20 %) u člověka. Hemové železo z masa je využitelné z 20 až 30 %,  zatímco nehemové (např. špenát) jen z 1 až 7 %. Maso, zejména hovězí, je výborným zdrojem zinku, jehož využití lidským organismem je 20 až 40 %. Maso obsahuje důležité živočišné bílkoviny, ale zároveň je jedním z nejvýznamnějších zdrojů nasycených tuků v naší stravě. Měli bychom proto vědět jaké druhy masa preferovat. 

Hovězí maso je zdrojem bílkovin a můžeme ho upravovat mnoha způsoby. Vybírejte si hlavně maso libové. Je co do obsahu tuku zařazeno do třetí skupiny.

Vepřové maso patří mezi nejtučnější druhy masa a proto se ho snažte omezovat.

Jehněčí maso patří mezi tučnější maso, ale pokud je správně upraveno, tak chutná velmi dobře. Vybírejte si libovější části.

Telecí maso má poměrně nízký obsah nasycených tuků a pokud je dobře upraveno, tak je vhodné.

Drůbež je typ masa, který se upřednostňuje před ostatními, neboť má nízké procento tuku. Z drůbeže lze připravit mnoho chutných jídel, ale pro snížení energetické hodnoty odstraňte kůži.

Kuře se dá upravit podle různých receptů.

 Náš tip: Kuřecí prsíčka s česnekem: plátek kuřete okořeníme podle fantazie, přidáme rozdrcený česnek a opečeme na panvi na 1 lžičce oleje. Podáváme s vařenými brambory s libečkem, zeleninovým salátem (rajčata, okurky, papriky se zálivkou z vinného octa a koření).

Krůta je rovněž nízkotučné maso, které je stejně jako kuřecí, dobře stravitelné.

Králičí maso patří mezi méně tučné druhy masa a přidáním koření  můžeme zvýraznit jeho chuť.

Zvěřina je doplňkovým typem masa, které pro svou tuhost vyžaduje speciálnější přípravu než ostatní. 

V našich podmínkách produkujeme , zpracováváme a spotřebováváme maso hovězí, telecí, vepřové, drůbeží, ovčí, jehněčí, kozí, koňské, králičí, zvěřinu a ryby.

Maso má především pozitivní vliv u dětí a mládeže, neboť je zdrojem plnohodnotných bílkovin a obsahuje jich kolem 20 %. Jsou nezbytnou složkou potravin, zdrojem dusíku a nejvýznamnější živinou pro člověka. Bílkoviny masa obsahují všechny esenciální aminokyseliny, a to ve vyváženém vzájemném poměru z hlediska jejich využití pro stavbu tělních bílkovin. Bílkoviny mají stejnou energetickou hodnotu jako sacharidy. Tu však organismus využívá až v nejvyšší nouzi, např. při dlouhodobém hladovění.

Doporučená denní dávka bílkovin je 1,0 -1,2 g na kg tělesné hmotnosti. Vyšší spotřebu mají děti v období růstu, poměr živočišných a rostlinných bílkovin se doporučuje 1:1. Předávkování bílkovin se nedoporučuje, neboť se příliš zatěžuje organismus, hlavně trávicí trakt a ledviny. Maso je velmi sytivou potravinou, po úpravě má velice dobré smyslové vlastnosti a nabízí pestrou škálu kulinárních úprav.

Nedostatečná spotřeba masa může negativně působit na zdraví rostoucích organismů dětí a adolescentů. Masu bývá nesprávně přisuzován podíl na vyšší hladině cholesterolu v krevním séru. Cholesterol je v mase obsažen v rozmezí 50 až 100 mg ve 100 g a jeho potřebné množství si organismus vytváří asi ze 70 % sám. Pouze zbylých 30 % využívá z příjímaných potravin. Pravdou je, že tuky jako součásti červeného masa mohou zvyšovat hladinu krevního cholesterolu a vinu na tom nesou nasycené mastné kyseliny, které blokují tvorbu tzv. LDL receptorů.

Maso máme jíst a to dokonce ve prospěch svého zdraví. Především u dětí a adolescentů nedostatečný příjem masa může negativně působit na zdraví. Konzumace masa se musí řídit obecně uznávanými pravidly „pestře a střídmě“ a „všeho s mírou“.