Konzumace masa

Maso je významným zdrojem bílkovin, tuků, železa, vápníku, lipofilních vitamínů (rozpustných v tucích) A, E a K a hydrofilních vitamínů (rozpustných ve vodě) B-komplexu. Maso je důležitým zdrojem živočišných bílkovin, fosforu, hořčíku a zinku, kyseliny linolenové, vitamínů B6, niacinu  a kyseliny pantotenové.

V našich podmínkách produkujeme , zpracováváme a spotřebováváme maso hovězí, telecí, vepřové, drůbeží, ovčí, jehněčí, kozí, koňské, králičí, zvěřinu a ryby.

Maso má především pozitivní vliv u dětí a mládeže, neboť je zdrojem plnohodnotných bílkovin a obsahuje jich kolem 20 %. Jsou nezbytnou složkou potravin, zdrojem dusíku a nejvýznamnější živinou pro člověka. Bílkoviny masa obsahují všechny esenciální aminokyseliny, a to ve vyváženém vzájemném poměru z hlediska jejich využití pro stavbu tělních bílkovin. Bílkoviny mají stejnou energetickou hodnotu jako sacharidy. Tu však organismus využívá až v nejvyšší nouzi, např. při dlouhodobém hladovění.

Doporučená denní dávka bílkovin je 1,0 -1,2 g na kg tělesné hmotnosti. Vyšší spotřebu mají děti v období růstu, poměr živočišných a rostlinných bílkovin se doporučuje 1:1. Předávkování bílkovin se nedoporučuje, neboť se příliš zatěžuje organismus, hlavně trávicí trakt a ledviny. Maso je velmi sytivou potravinou, po úpravě má velice dobré smyslové vlastnosti a nabízí pestrou škálu kulinárních úprav.

Maso je zdrojem téměř všech vitamínů s výjimkou vitamínu C. Nejvyšší podíl na úhradu fyziologických potřeb lidského organismu zabezpečuje vitamín B12 a další vitamíny skupiny B, B2, niacin a B6. Nejcennější minerální složkou masa je železo. Maso hradí vysoký podíl fyziologických potřeb železa ( 20 % ) u člověka. Hemové železo z masa je využitelné z 20 až 30 %,  zatímco nehemové (např. špenát) jen z 1 až 7 %. Maso, zejména hovězí, je výborným zdrojem zinku, jehož využití lidským organismem je 20 až 40 %.

Nedostatečná spotřeba masa může negativně působit na zdraví rostoucích organismů dětí a adolescentů. Masu bývá nesprávně přisuzován podíl na vyšší hladině cholesterolu v krevním séru. Cholesterol je v mase obsažen v rozmezí 50 až 100 mg ve 100 g a jeho potřebné množství si organismus vytváří asi ze 70 % sám. Pouze zbylých 30 % využívá z příjímaných potravin. Pravdou je, že tuky jako součásti červeného masa mohou zvyšovat hladinu krevního cholesterolu a vinu na tom nesou nasycené mastné kyseliny, které blokují tvorbu tzv. LDL receptorů.

Maso máme jíst a to dokonce ve prospěch svého zdraví. Především u dětí a adolescentů nedostatečný příjem masa může negativně působit na zdraví. Konzumace masa se musí řídit obecně uznávanými pravidly „pestře a střídmě“ a „všeho s mírou“.