Dna neboli pakostnice je metabolická porucha, která se projevuje bolestivým zánětlivým onemocněním kloubů. První zmínky popisující artritidu palce na noze pocházejí z Egypta z doby 2600 let před Kristem, ty současné vědecké zase hovoří třeba o tom, že dnou trpěl i Tyrannosaurus rex. Dnes se už ale také ví, že tato takzvaná nemoc králů postihuje častěji muže než ženy a že riziko onemocnění významně zvyšuje obezita. Tělesná zdatnost naopak toto riziko snižuje.

Dna je bolestivá a souvisí se špatným stravováním. Způsobuje ji zvýšení hladiny kyseliny močové, která krystalizuje a krystalky se pak ukládají v kloubech, šlachách a okolních tkáních. Pro nemoc jsou typické opakující se záchvaty akutní zánětlivé artritidy, které se projevují zarudlým, velmi citlivým a horkým otokem kloubu, nejčastěji palce u nohy, u kolenního kloubu, či palce u ruky. Přidat se může i zvýšená teplota, únava, malátnost.

Proč nemoc králů?

Protože bohatí a mocní holdovali masitým jídlům a alkoholu, s čímž je výskyt dny spojován kvůli vysokému obsahu purinů, respektive solí kyseliny močové. A právě kvůli špatné životosprávě se výskyt nemoci v posledních desetiletích v západním světě zvyšuje. Primárním faktorem vedoucím ke vzniku je zmíněná strava, ale také snížené vylučování kyseliny močové. K dalším rizikovým faktorům patří nedostatečný pitný režim, dědičná zátěž, nadváha a nedostatek pohybu i některé léky.

Ačkoli lze opakovaným záchvatům dny předcházet užíváním léků, samotným základem léčby je především úprava jídelníčku, zvýšení příjmu tekutin – nejlépe vody nebo čaje a také navýšení pohybové aktivity. Obézní pacienti by měli zhubnout. Kdo nedodržuje doporučená opatření, vystavuje se riziku zhoršení hybnosti kloubů a dokonce i nebezpečí jejich viditelné deformace. Hrozí také ledvinové kameny či oběhové potíže.

Jak na dietu? Nízkopurinově

Prakticky to znamená jíst potraviny s nízkým obsahem solí kyseliny močové – purinů, což ve výsledku znamená i lehce redukční stravovací režim. Vysoký obsah purinů nalézáme v mase z mladých zvířat, ve zvířecích vnitřnostech, luštěninách, mořských plodech, zvěřině, uzeninách, živočišných tucích, masových vývarech a dochucovadlech. V akutní fázy nemoci je lepší nejíst maso vůbec. Ze stravy spíše vyřaďte také mořské ryby a plody a samozřejmě alkohol – zejména pivo.

Při onemocnění dnou by měla jídelníček tvořit převážně zelenina a ovoce (pozor, některé druhy jsou nevhodné), polotučné mléko a mléčné výrobky, vejce a obiloviny, konzumace masa je doporučena 1x denně do 150 gramů. O skladbě jídelníčku vhodného konkrétně pro vás se poraďte s vaším lékařem nebo nutriční specialistkou.